Je Amway opravdu o shánění lidí?

Někteří lidé mají zažito, že Amway je o shánění lidí. Pojďme se nyní podívat jak tomu ve skutečnosti je…

Mnoho lidí si neuvědomuje, že obdobné činnosti příslušející Amway se vyskytují i při klasickém podnikání. V klasické firmě jsou ti „správní“ zaměstnanci, které jsme museli najít a dosadit na tu či onu pozici. Musíme je zaškolit v tom, co budou dělat. Musíme je motivovat (nebo v nich vyvolat strach z propuštění apod., to je velmi časté). Musíme umět odprezentovat to, co vlastně děláme. Musíme mít produkt nebo službu, se kterou budeme obchodovat (v Amway už produkty máme vymyšleny). Musíme vymyslet systém odměn pro zaměstnance (v Amway je to vymyšleno). Musíme svůj produkt nebo službu zajistit po právní stránce (v Amway je to vše zajištěno). V neposlední řadě svůj produkt musíme prodat (ze školícího systému v Amway máme možnost se to naučit, v klasickém podnikání se to buď musíme naučit sami, nebo můžeme využít vzdělávacích kurzů).

Běžně se ve firmách uplatňují 2 typy marketingů:

  • Pasivní marketing – „rozhodím sítě“ (umístím reklamu do médií) a čekám, kdo sám přijde.
  • Aktivní marketing – vyhledávání potencionálních zákazníků, nejčastěji po telefonu.

Ať už firma vyznává jakýkoliv typ marketingu tak vždy jsou ve firmě pozice (účetní, pracovník osobního odd., údržbář, barman apod.), které mohou existovat jen díky lidem, kteří vyhledávají nové klienty (aktivně nebo pasivně) a pečují o ty stávající, což si někteří pracovníci neuvědomují. Na světě jsou v podstatě jen 2 typy soukromých společností. Jedni prodávají (produkt nebo službu) a druzí jsou charita.

Jiná „epizoda“ je např. obchodní zástupce (zástupce pojišťovny, automobilky, prodejce náhradních dílů, stavebnin atd.) – ten si často telefonicky vyhledá potenciální klienty a pak jde a fyzicky zákazníkovi předvede (případně rovnou prodá) produkt firmy, kterou zastupuje. Teď se nabízí otázky: „Pokud všechny tyto činnosti provádím jako zaměstnanec pro firmu (přímo nebo nepřímo), kde pracuji, kdy hlavní zisk má firma, proč odmítám dělat to samé v Amway sám na sebe, aby byl hlavní zisk pro mě? Jsem takový lidumil, že upřednostňuji zisk pro firmu, ve které pracuji, před ziskem sám pro sebe? Proč potom tolik nadávám na šéfa (majitele), že vydělává víc než já a při tom „nic“ nedělá?“

Někteří lidé nechtějí Amway dělat, protože prý nechtějí „shánět“ lidi. Lidé podnikající v síťovém marketingu hledají schopné lidi pro spolupráci. Hledají lidi, co mají vize do života. Neshánějí každého, protože a jednoduše odměna v Amway plyne ze způsobeného obratu (nikoli z rekrutování) a pokud bych sehnal někoho, kdo tuto příležitost nepřijímá, tak si tím akorát budu přidělávat práci v podobě neustálého přesvědčování a nucení něčeho. Navíc Amway nabízí záruku spokojenosti, kdy do 180 dní mohu vrátit licenci a dostanu nazpět peníze. Takže termín „shánění lidí“ je poněkud zcestný. Pokud to vezmeme do důsledku, tak většina lidí chodí do zaměstnání do kterého byli někým „sehnáni“! Oni si sice zvolili, zda by u té dané firmy chtěli pracovat, ale konečné rozhodnutí, zda jsou vhodní nebo ne, jaký budou mít přínos pro firmu, jestli splňují podmínky či nikoliv, vyřkne „firma“ sama.

Každý člověk, který má sny a vize, který chce být strůjcem svého života, který chce být prospěšný společnosti by měl popřemýšlet o tom, zda by nebylo vhodné pracovat s lidmi, organizovat je a pomáhat jim, než jen být v pozici toho, kdo se nechává někým řídit, ovládat a kdo jen tak plyne s davem. Chápu, že nejjednodušší je jen tak proplout životem a nedělat nic, co nedělají ostatní. Proč nemít něco víc, než mají ostatní? Proč se spokojovat s nejistotou? Proč si od někoho nechat neustále něco nařizovat?

Autor článku: Soptik21

Rating: 10.00/10. From 20 votes.
Please wait...

6 Komentářů k "Je Amway opravdu o shánění lidí?"

  1. Skvělý článek, tuto námitku občas slýchávám, když si s někým sjednávám schůzku: “Nechci shánět lidi.” Tato věta po mých zkušenostech znamená velký vykřičník, obzvlášť když po této otázce ještě následuje otázka, jestli bude mít plat na hodinu. To už pokládám telefon nebo odcházím ze schůzky. 🙂 Děkuji Soptik21 za perfektní shrnutí a vysvětlení. Jen bych doplnil, že ani v Amway člověk shánět lidi nemusí. Může poskytnout seznam a jeho up-line si z jeho seznamu vybere ty schopné sám. Ovšem pak člověk nemůže očekávat, že bude vydělávat. Nejvýše jen šetřit při nákupech.

  2. Dělám Amway už skoro 20 let a za celou dobu jsem nikdy nesháněl lidi. Vždycky jsem jim jenom ukázal, co pro ně mám, odpověděl jsem jim na otázky a někteří do toho šli se mnou a někteří ne. A s těmi, kdo do toho šli, jsem dělal to samé. A funguje mi to.

  3. @JIRKA C.
    Díky moc 🙂 Psal jsem, že je “zcestné” mluvit o shánění v souvislosti s Amway, když sami byli sehnáni do “svých” zaměstnání 🙂 Amway je o volbě, buď dotyčný chce nebo ne… Pasivněji může Amway dělat tak, že bude zvát lidi třeba na open, ať to vysvětlí někdo jiný…

  4. Tak takhle krásně vysvětlené jsem to ještě nikdy neviděl. Moc pěkné příklady i obraty. Nejvíce mě dostalo uvědomění si, že veškeré zaměstnanecké pozice ve firmě existují jen protože někdo jiný shání lidi – zákazníky ( aktivně či pasivně ). Možná by se dalo namítnout, že ve státním podniku, či státní správě to tak není, ale ouha – tam je to ještě horší. Stát má “berní” úřad, který BERE nám všem…a nejvíc zaměstnancům, protože ty si ty odvody nedokáží narozdíl od podnikatele, spočítat.
    Takže děkuji autorovi za velkou inspiraci 🙂

  5. @Alex
    Díky 🙂

    Super postřeh 🙂
    …tak ono i kdyby tu nebyl Finanční úřad (který existuje stejně jen pro kontrolu poctivosti lidí 😀 ) a rozpitvali bychom si to do samé podstaty věci, tak státní zaměstnanci mohou mít své pozice jen díky firmám, které platí daně do státního rozpočtu a firma která může platit, platí jen pro to, že někdo ve firmě hledá nové klienty a pečuje o ty stávající 😀 😀 😀

    Takže i pozice státních zaměstnanců mohou existovat výlučně a jen díky lidem, kteří hledají nové klienty a pečují o stávající!

    Nějak pak nechápu ohrnování nosů některými zaměstnanci na neprodejních pozicích a státními zaměstnanci nad prodejními pozicemi, bez nich by si ani ten toaleťák nekoupili 😀 😀 😀

  6. Po přečtení tohoto článku jsem si vzpomněl na “argument” jednoho člověka, který říkal: “Já nechci nic nabízet”. Této větě jsem se musel (v duchu) válet smíchy. Protože když si představíme Cashflow kvadrant, tak ten se dělí na: zaměstnanec, osvč, majitel podniku a investor. Předpokládám, že každý z nás patří do některé z této skupin.

    Co dělá zaměstnanec (například při pohovoru o práci)? NABÍZÍ potenciálnímu šéfovi své znalosti a zkušenosti získané ve škole a předchozích zaměstnáních.

    Co dělá osvč? NABÍZÍ produkty (např. drogerie) a služby (např. účetní)

    Co dělá majitel podniku? Pokud se podniku daří, tak NABÍZÍ lidem práci (když se nedaří, “nabízí” výpovědi 🙂 )

    Co dělá investor? NABÍZÍ své peníze lidem , kteří mají nějakou příležitost (viz. pořad “Den D” vysílaný na ČT)

    Takže se dá říct, že každý z nás nabízí. 🙂

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.




Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

By continuing to use the site, you agree to the use of cookies. more information

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close