Historie firmy Amway

Autor uděluje tímto svůj souhlas s volným šířením tohoto článku
i k jeho případným úpravám, doplněním a aktualizacím,
a to za předpokladu, že bude jako zdroj uvedena tato stránka.

Počátky přímého prodeje


Historie Amway reprezentuje současnou kapitolu v dlouhé historii přímého prodeje, která začala během americké kolonizace, v době, kdy neorganizovaní podomní prodejci z řad Yankee prodávali nářadí a další výrobky dům od domu. V 19. století objem přímého prodeje výrazně poklesl se zavedením masového prodeje jako byly obchodní domy a poštovní objednávky. Koncem 19. a počátkem 20. století přišli však někteří výrobci na to, že přímý prodej má oproti prodeji ve velkých obchodních centrech řadu výhod. Tito výrobci dávali přednost osobnímu styku se zákazníkem a začali své zboží prodávat výhradně přes své prodejce, kteří zákazníkům zboží předváděli osobně. Ve 20. letech minulého století se již tímto způsobem prodávaly nejrůznější domácí potřeby. Vládní opatření v oblasti vztahů zaměstnavatel-zaměstnanec vedla potom k vytvoření statutu “independent contractor”. Od té doby nebyli již prodejci zaměstnanci firmy, jejíž zboží distribuovali, ale stali se nezávislými vlastníky podnikání, kteří nakupovali zboží za účelem jeho dalšího prodeje.

40. – 50. léta


Historie společnosti Amway je historií přátelství dvou lidí – Riche DeVose (nar. 1926) a Jaye Van Andela (1924-2004). Traduje se, že jejich přátelství začalo tím, že Jay dostal od otce auto a Rich mu nabídl, že pokud ho bude vozit do školy, bude mu platit část peněz za benzín. Od té doby se stali nerozlučnými přáteli a jejich přátelství přetrvalo po celý život. Jak Rich DeVos jednou poznamenal, bylo to proto, že nikdy nepoužili slov “Já jsem ti to říkal!”

Rich DeVos i Jay Van Andel byli vždy svými rodiči vedeni k tomu, aby si založili vlastní podnik a pracovali sami pro sebe. To byla jedna z hlavních příčin, že se již v mládí společně pustili do několika vlastních projektů. Po skončení 2. světové války začali provozovat restauraci a dokonce si založili i vlastní leteckou školu. Paradoxní bylo, že ani jeden z nich neuměl létat. Přesto, nebo spíše právě proto, se stali největší leteckou společností v oblasti, protože zatímco majitelé ostatních leteckých škol trávili čas létáním a hledáním klientů, Rich a Jay se mohli soustředit pouze na to druhé, zatímco na létání zaměstnávali piloty. V roce 1949 přišla – jak se později ukázalo – jejich největší životní příležitost. Neal Maaskant, vzdálený příbuzný Jaye Van Andela, tehdy nabídl Richovi a Jayovi možnost podnikat s firmou Nutrilite. Firma Nutrilite, do roku 1939 známá jako California Vitamins, působila tehdy na trhu již 15 let a jako historicky první použila pro prodej svých produktů víceúrovňový marketing.

Exkluzivním distributorem produktů firmy Nutrilite byla tehdy společnost Mytinger & Casselberry založená Lee Mytingerem a Dr. Williamem Casselberrym. Ti “oprášili” a pozměnili odměňovací systém užívaný obchodními řetězci Sears a J. C. Penney, které odměňovaly obchodní manažery za otevření nových poboček. Vznikl tak první, tehdy ještě velmi primitivní, systém odměňování, při kterém distributoři získávají provizi nejen za své prodeje, ale i za prodeje distributorů, které pro tuto činnost získají. Dnes je tento systém nazývaný multi-level marketing (MLM) či síťový marketing používán k distribuci produktů mnoha firmami.

Rich DeVos a Jay Van Andel se chopili příležitosti a během následujících let vybudovali jednu z největších organizací čítající několik tisíc distributorů. Vzrůstající napětí mezi distributorskou organizací a vedením firmy Nutrilite vyústilo v roce 1959 v rozhodnutí Riche DeVose a Jaye Van Andela založit vlastní společnost a zachránit tak distributorskou organizaci, kterou vybudovali. Pro prodej zvolili ekologický univerzální čistící prostředek založený na derivátu kokosového oleje, který pod názvem Frisk vyráběla a prodávala malá detroitská firma Eckle. Rich DeVos a Jay Van Andel tuto společnost později koupili, přestěhovali ji do města Ada v Michiganu a název Frisk změnili na L.O.C. (Liquid Organic Cleaner).

Aby předešli problémům, které zažili u firmy Nutrilite, byla v dubnu 1959 založena asociace distributorů, která měla spolurozhodovací pravomoce – American Way Association (AWA) – později Amway Distributors Association (ADA), dnes Independent Business Owners Association International (IBOAI). Mezi zakládajícími distributory byli Rich DeVos, Jay Van Andel, kteří se starali o výrobu a o dodávky zboží, a skupina nejúspěšnějších distributorů z jejich organizace mezi něž patřili Jere Dutt, Fred Hansen, Eleanor Teitsma, James Koster, Dale Crosby a Walter Bass. Byla ustanovena první Board of Directors, jejímiž členy byli: Jere Dutt, Joe Victor, Fred Hansen, Eleanor Teitsma, James Koster, Dale Crosby, Walter Bass, Jay Van Andel a Rich DeVos.

V září 1959 začaly distributorům poskytovat servis Amway Sales Corporation a Amway Services Corporation. Jay Van Andel a Rich DeVos začali za pomoci svých manželek a s hrstkou zaměstnanců řídit svou firmu ze svých domovů. Jay Van Andel vytvářel prodejní literaturu a dohlížel na vývoj nových výrobků, Rich DeVos motivoval a trénoval distributory.

60. léta


Společnost rychle expandovala. V roce 1960 (první celý rok činnosti) dosáhla obratu $500,000. O pouhé tři roky později, v roce 1963, již činily prodeje neuvěřitelných 21 milionů USD. V roce 1966 vzrostl obrat již na 38 milionů USD a rok nato dokonce na 50 milionů USD. V roce 1969 dosáhla firma Amway odhadovaného maloobchodního obratu 85 milionů USD. Každý měsíc podepisovaly smlouvu tisíce nových distributorů. V roce 1969 dosáhl počet zaregistrovaných lidí 100,000. Expanze byla tak rychlá, že jakmile se společnost přestěhovala do nových prostor, už v nich opět nebylo místo. V knize o historii společnosti “Commitment to Excellence: The Remarkable Amway Story” DeVos poznamenal: “We were always scrambling, just trying to catch up on back orders, working to train people adequately.” V roce 1963 začal ve Spojených státech jezdit slavný autobus – “Showcase Bus”. S nákladem výrobků a literatury pomáhal distributorům představovat lidem po celé zemi rozrůstající se portfolio výrobků a podnikatelskou příležitost Amway.

V roce 1964 podstoupila firma velkou reorganizaci. Tři divize – prodej, služby a výroba – byly sloučeny a byla vytvořena Amway Corporation s Jayem Van Andelem jako předsedou a Richem DeVosem jako presidentem. Hlavní obchodní rozhodnutí byla vždy dělána společně oběma zakladateli.

Společnost od samého počátku kladla velký důraz na odměňování svých distributorů. Počátkem 60. let byl zaveden statut Přímého distributora (Direct Distributor). Přímý distributor v té době mohl komunikovat přímo se společností Amway, ostatní distributoři nakupovali výrobky prostřednictvím svých Přímých distributorů, kteří jim také vypočítávali a vypláceli bonusy. První seminář se konal v Grand Rapids v roce 1961 a navštívilo ho 200 Přímých distributorů. Rok nato, v roce 1962 se na tento seminář kvalifikovalo již 750 Přímých distributorů a byl udělen první rubínový odznak. Následovaly první smaragdové (Silver Emerald a Gold Emerald) a také první diamantový odznak. V roce 1966 se odměňovací systém skládal z úrovní Silver Direct, Gold Direct, Silver Ruby, Gold Ruby, Silver Emerald, Gold Emerald, Diamond, Double Diamond a Crown. Ve spolupráci s Asociací distributorů Amway byl tento původní prodejní a marketingový plán upravován a je tomu tak v podstatě dodnes. Některé z odznaků byly koncem 60. let přejmenovány – např. Silver Ruby odpovídal dnešnímu Perlovému odznaku s tím rozdílem, že na Perlový odznak je potřeba být kvalifikovaný Platinový VPA, zatímco Rubínový odznak a Rubínová odměna, tak, jak je známe dnes, byly dodány do marketingového plánu později. Stejně tak byla do odměňovacího systému ve druhé polovině 60. let včleněna úroveň Triple Diamond.

Historicky prvním kvalifikovaným Diamantem se v roce 1964 stal Jere Dutt. Na první Diamantový klub, který se konal v témže roce na Bahamách, se kvalifikovalo již 13 distributorů. V roce 1966 se Jere Dutt kvalifikoval jako první Dvojitý diamant a během následujících dvou let se na tuto úroveň kvalifikovala další čtyři distributorství – Sterling a Evangeline Krause & Roger a Ruth Krause, Charlie & Elsie Marsh, Gordon & Edie Ross a Frank a Rita Delisle.

Jen několik měsíců po uvedení prvního výrobku L.O.C. na trh, byl představen prací prášek SA8 a v roce 1964 koncentrovaný prostředek na mytí nádobí Dish Drops. Oba tyto výrobky, stejně jako první výrobek L.O.C., obsahovaly pouze biologicky rozložitelné povrchově aktivní látky. V dalších letech následovaly výrobky Shoe Spray, nádobí, přípravky z řady péče o vlasy a kosmetika. V roce 1968 vznikl katalog Personal Shoppers, který umožnil distributorům prodávat i výrobky jiných firem.

70. léta


Diverzifikace a akvizice – těmito dvěma slovy lze stručně shrnout vývoj firmy Amway v těchto letech. V roce 1972 Amway odkoupila 51%ní podíl ve firmě Nutrilite, ve společnosti, jež uvedla Van Andela a DeVose do světa přímého prodeje. Při připojování distributorské sítě firmy Nutrilite k distributorské síti Amway projevili Rich DeVos a Jay Van Andel vděk svému bývalému sponzorovi způsobem, kterým jasně dali najevo, jak si cení toho, že je k tomuto podnikání přivedl – umístili jej ve sponzorské linii nad sebe. Sponzorská linie tak začíná jménem Maaskant a pokračuje přes Ja-Ri (společnou soupravu Riche DeVose a Jaye Van Andela). Tímto gestem oba zakladatelé, zároveň demonstrovali, jaký respekt chovají k tomu nejcennějšímu, co v tomto podnikání existuje – zabezpečení integrity sponzorské linie.

Aby odměnila a motivovala své distributory, zakoupila společnost jachtu Enterprise II, která sloužila jako plovoucí konferenční centrum. Luxusní resort Peter Island v britských Panenských ostrovech byl zakoupen v roce 1978 a stal se dalším motivačním nástrojem, který firma dodnes používá pro své úspěšné distributory. Aby poskytla ubytování svým distributorům, kteří jezdí navštěvovat ústředí Amway, zakoupila firma v roce 1978 Pantlind Hotel v Grand Rapids. Hotel byl zrenovován a přejmenován na Amway Grand Plaza Hotel a spolu s nově vybudovanou sousední Grand Plaza Tower přispěl k výrazné změně předměstí Grand Rapids. Strmá křivka růstu obratů pokračovala i v sedmdesátých letech – ve fiskálním roce 1975 překročil odhadovaný maloobchodní obrat hranici 250 milionů USD. Ve stejném roce se kvalifikovalo přes 1600 nových Přímých distributorů a výše. V roce 1976 byla překonána hranice 300 milionů USD a o rok později stoupl obrat o dalších 75 milionů USD (což představovalo skok o více, než kolik činil součet obratů za prvních 5 let činnosti). V roce 1978 činil odhadovaný maloobchodní obrat 500 milionů USD a v roce 1979 dokonce 800 milionů USD. Z nejúspěšnějších Diamantových přímých distributorů byla v roce 1976 ustanovena Amway Executive Diamond Council.

Když byla v roce 1964 představena nejvyšší možná kvalifikace – odznak Korunního přímého distributora (Crown Direct Distributor) – mnoho lidí tehdy pochybovalo, že je možné této úrovně vůbec dosáhnout. Kvalifikace v té době vyžadovala 20 větví, které se v jednom měsíci všechny kvalifikovaly na maximální výkonnostní úroveň, přičemž kvalifikující se distributor musel být zároveň kvalifikovaný Diamant (6 kvalifikovaných větví / 6 měsíců). Po šesti letech, v roce 1970 Charlie a Elsie Marsh dosáhli jako první na světě úrovně Crown Direct Distributor. V roce 1977 bylo již na tuto úroveň kvalifikováno 10 distributorů a o rok později se tento počet zvedl o dalších sedm na celkový počet 17. V reakci na rostoucí počet Korunních přímých distributorů zavedla firma Amway v roce 1977 další vyšší úroveň – Crown Ambassador, která se na dalších 20 let stala nejvyšším možným oficiálním oceněním. Prvními, kdo se v roce 1977 na úroveň Crown Ambassador kvalifikovali, byli Dick a Bunny Marks. Do února 1979 se kvalifikovalo 20 distributorství na úroveň Crown Direct Distributor a vyšší, z toho 3 se kvalifikovala na úroveň Crown Ambassador.

V roce 1975 přišla Amway s inovací, která byla s nadšením schválena radou distributorů ADA. Návrh se týkal zabezpečení a ochrany příjmu distributorů před inflací a jeho podstatou bylo rozdělení tabulky odměn, která do té doby byla tvořená obratem v dolarech a procenty, na tzv. Bodovou hodnotu (Point Value, PV) a Obchodní objem (Business Volume, BV). Tento jednoduchý, avšak velmi účinný krok zajistil, že úroveň na tabulce odměn byla od té doby určena objemem nákupů (bodovou hodnotou), který odpovídal počtu prodaných výrobků, avšak odměny se počítaly z dosaženého obratu (obchodního objemu).

Rychlý růst společnosti Amway v šedesátých a sedmdesátých letech v souvislosti se špatnými zkušenostmi s pyramidovými hrami – podvodnými systémy, které zneužily principu MLM – způsobil, že se o její činnost začal zajímat úřad Federal Trade Commission. V roce 1975 byla firma Amway obžalována z provozování pyramidové hry. Tento soudní spor se táhl čtyři roky, během nichž museli zástupci společnosti Amway dokázat, že jejich firma funguje jako jakýkoli normální obchod. V roce 1979 byla vydána závěrečná zpráva, ze které jasně vyplynulo, že podnikání firmy Amway je legální obchod a nejedná se o pyramidovou hru. Tento dokument je dodnes používán jako precedens a etalon pro odlišení legálního MLM od nelegálních pyramidových her. Do té doby se datuje počátek obrovského rozmachu počtu firem využívajících systém MLM, které čekaly na konečný verdikt.

80. léta


Do ledna 1980 se na celém světě kvalifikovalo 8 Crown Ambassadorů a v lednu 1983 bylo na této úrovni už celkem 13 distributorů. V roce 1984, když firma slavila 25. výročí svého založení, bylo celkem kvalifikováno 24 Korunních přímých distributorů (Crown) a 15 Korunních velvyslaneckých přímých distributorů (Crown Ambassador). Většina z těchto 39 distributorství byly páry, 28 z nich bylo ze Spojených států. V roce 1983 firma Amway rovněž začlenila do prodejního a marketingového plánu odměnu nazvanou Executive Diamond Bonus (dnes odměna Diamond Plus Bonus).

Jeden vedoucí pracovník společnosti, COO William W. Nicholson, bývalý tajemník prezidenta Geralda R. Forda a jeden z nejvýznamnějších pracovníků v ústředí firmy Amway do roku 1984, dohlížel na uvedení mnoha nových produktů a služeb. Podle Nicholsona, bod zlomu přišel v roce 1985, když se firma MCI rozhodla prodávat své služby dálkových hovorů přes Amway. V roce 1990 už získávala Amway pro MCI měsíčně více než 40 tisíc nových klientů. Nabídka slev na nová auta byla další inovace, se kterou firma Amway přišla; v roce 1988 už tato služba konkurovala dalším pěti službám včetně American Automobile Association. Dalšími položkami, které firma Amway uvedla, byly kreditní karty Visa, předplacené služby, reality a počítače.

Ne všechny aktivity dopadly pro Amway dobře. Vysílací systém (Mutual Broadcasting System – MBS) se stovkami rozhlasových stanic byl zakoupen v roce 1977, ale nedostatek zkušeností v tomto oboru, nenaplněné cíle a neziskovost podle DeVose vedly v roce 1985 k prodeji MBS. Firma si podržela pouze jednu satelitní divizi a po nějaký čas vyráběla a prodávala satelitní paraboly. Nakonec v roce 1989 byla i tato divize prodána.

Pravděpodobně nejvíce medializovanou aktivitou firmy Amway na konci 80. let byl pokus o převzetí kontroly nad společností Avon Products, Inc. Amway společně s Irwinem L. Jacobsem v roce 1989 získali 5,5 milionu akcií, což představovalo 10,3%. O týden později, již bez účasti Jacobse, Amway nabídla, že odkoupí Avon za 2,1 miliardy USD v hotovosti. Přestože byl Avon tou dobou miliardu dolarů v mínusu, odmítl tuto nabídku. V květnu 1989 Amway svou nabídku stáhla. Ačkoli pokus o převzetí společnosti Avon byl nakonec neúspěšný, bylo to poprvé, kdy byla jasně demonstrována finanční síla společnosti Amway.

Amway a její zakladatelé se v 80. letech stali významnými sponzory umění. V roce 1982 se Jay Van Andel stal předsedou nizozemské American Bicentennial Commission zatímco společnost sponzorovala výstavu umění v amsterodamském muzeu Stedelijk. Amway také podpořila turné hongkongského dětského sboru a malajského symfonického orchestru. V Grand Rapids v Michiganu pomáhala firma založit Art Museum, Arts Council a Muzeum prezidenta Geralda R. Forda.

Amway vyvinula významnou snahu o ekologickou zodpovědnost. Již její první produkty byly biologicky odbouratelné a její prací prášek SA8 byl k dostání v bezfosfátové verzi, aby se omezilo znečištění vodních toků. Výrobky byly již od začátku koncentrované, čímž se snížilo množství obalů, které končily na skládkách. Poté, co bylo zjištěno, ze freony poškozují ozonovou vrstvu, přestala Amway tyto látky ve svých aerosolových přípravcích používat. V roce 1989 sponzorovala Amway dvouměsíční expedici na Severní pól s názvem Icewalk, která se konala za účelem zvýšení zájmu o životní prostředí. V dubnu 1989 darovala Amway a její distributoři výrobky na umytí zvířat zasažených ropnou havárií tankeru Exxon Valdez u Aljašky. 5. června 1989 Amway obdržela cenu Organizace spojených národů v rámci programu UNEP a stala se tak jednou ze dvou společností, které tuto cenu do té doby dostaly.

V ten samý den firma oznámila, že ukončí veškeré testy na zvířatech v rámci svých výzkumných programů a že nepodpoří kampaň organizovanou asociací Cosmetics, Toiletry and Fragrance Association, stavějící se proti zákazu testů na zvířatech. Ve spolupráci s American Forestry Association se Amway podílela na programu Global ReLeaf, v rámci něhož bylo v roce 1992 vysazeno 100 miliónů stromů.

Úspěch Amway byl a dodnes je do značné míry závislý na její schopnosti přizpůsobovat své výrobkové řady jednotlivým trhům. Během 80. let pokračovala expanze firmy Amway v Evropě. V roce 1980 byly založeny pobočky ve Švýcarsku a v Belgii a v roce 1986 další dvě ve Španělsku a Itálii. V roce 1985 se Panama stala prvním latinsko-americkým trhem Amway a v roce 1986 ji následovala Guatemala.

90. léta


Díky expanzi na mezinárodních trzích, silnému vedení a dobré finanční situaci si Amway v 90. letech udržela svou silnou pozici na trhu. Když Jay Van Andel a Rich DeVos odešli počátkem 90. let do důchodu, všech jejich osm dětí, které se zapojily do rodinného obchodu v polovině 70. let, již zastávalo ve firmě vedoucí pozice. Dick DeVos byl v roce 1992 jmenován prezidentem společnosti a Steve Van Andel nahradil svého otce ve funkci předsedy.

Během 90. let bylo celkem otevřeno 32 poboček v nejrůznějších částech světa – Mexiko (červen 1990), Korea (květen 1991), Maďarsko (červen 1991), Brazílie a Macau (listopad 1991), Portugalsko (duben 1992), Indonésie (červenec 1992), Polsko (listopad 1992), Argentina (březen 1993), Brunej (květen 1993), Česká republika (březen 1994), Turecko (červenec 1994), Slovensko (listopad 1994), El Salvador a Honduras (leden 1995), Chile (únor 1995), Čína (duben 1995), Slovinsko a Uruguay (listopad 1995), Costa Rica (únor 1996), Řecko (březen 1996), Kolumbie (srpen 1996), Filipíny (duben 1997), Jižní Afrika (srpen 1997), Rumunsko (listopad 1997), Dominikánská republika (leden 1998), Indie (květen 1998), Venezuela (červen 1998), a Dánsko, Finsko, Norsko a Švédsko (červenec 1999).

Nejúspěšnějším trhem Amway v 90. letech se stalo Japonsko. V kultuře, kde si lidé zvykli na to, že zůstanou po celou svou kariéru u jedné firmy, Amway nabídla novou ekonomickou svobodu. Ve skutečnosti, způsob obchodování, který firma používá, jí umožnil obchodovat bez jakýchkoli výdajů na mediální reklamu. V roce 1990, bylo u Amway Japan Limited zaregistrováno přes 500.000 lidí, což z Amway učinilo jednu z největších a nejziskovějších zahraničních firem na japonském trhu. V roce 1989 Amway Japan Limited dosáhla obratu přes 500 milionů USD, což v té době čítalo asi třetinu celosvětového obratu firmy, a zisku před zdaněním 164 milionů USD. V polovině 90. let se obraty více než zdvojnásobily a distributorská základna se zvýšila na 816.000 lidí. Majetek Riche DeVose a Jaye Van Andela se během roku 1994 taktéž více než zdvojnásobil a koncem roku 1994 se se společným majetkem 9 miliard USD dostali mezi první desítku nejbohatších lidí ve Spojených státech (zdroj: Forbes).

Popularita Amway v Japonsku vyvrcholila v roce 1998, kdy se Amway Japan Limited stala zlatým sponzorem zimních Olympijských her v Naganu. Amway na tyto hry přispěla částkou 2 miliardy yenů, což v přepočtu činilo asi 0,5 miliardy Kč.

Společnost dosáhla výrazných úspěchů nejen v Asii, ale i v jiných zemích po celém světě. V letech 1990-1996 bylo otevřeno 20 nových poboček, čímž se zvýšil počet zemí a teritorií ve kterých Amway operovala, na 75. Společně s ohromující expanzí na mezinárodní trhy vzrosty prodeje ve stejném období o neuvěřitelných 300%, v roce 1996 dosáhly hodnoty 6,8 miliardy USD a o rok později dokonce 7 miliard USD.

Distributorská základna v 90. letech rostla neskutečnou rychlostí. Úroveň Crown Ambassador, jež do té doby byla nejvyšší možnou dosažitelnou kvalifikací, byla s velkou rezervou překonána hned několika distributory. Z toho důvodu firma zavedla další vyšší úrovně – Ultimate Crown Ambassador (25 větví, z nichž každá se kvalifikuje na 21% po všech 12 měsíců) a v roce 1996 se kvalifikoval historicky první Double Crown Ambassador – distributor, který osobně sponzoruje minimálně 40 větví, z nichž každá dosáhne 21% po 6 měsíců v hospodářském roce. Když firma v roce 1999 slavila 40. výročí od svého založení, bylo v té době kvalifikováno 41 Korunních velvyslaneckých přímých distributorů.

Aby motivovala své nejúspěšnější distributory, zavedla firma Amway v roce 1994 další tabulku odměn – Founders Achievement Award – známou pod zkratkou FAA. V době prvního vyhlášení byla nejvyšší dosažitelná hranice 40 FAA bodů a odměna za její první dosažení – tzv. Founders Distinguished Service Award (FDSA) – činila rovný $1,000,000. Tato výzva nezůstala dlouho bez odpovědi. V roce 1996 byla tato odměna poprvé vyplacena čtyřem distributorům – v USA se jejími prvními příjemci stali Dexter & Birdie Yagerovi, v Německu Peter & Eva Müller-Meerkatz a Max & Marianne Schwarz a v Japonsku Kaoru Nakajima. Avšak již v roce 1997 dosáhli Dexter & Birdie Yagerovi úrovně 45 FAA, na což firma Amway odpověděla zavedením dalších dvou úrovní na tabulce FAA odměn – 45 FAA a 50 FAA, ale ani úroveň 50 FAA nestačila – již během roku 1998 byla tato hranice pokořena a odměna za její dosažení, která činila $2,000,000, byla vyplacena japonskému Double Crown Ambassadorovi Kaoru Nakajimovi a o několik měsíců později v lednu 1999 i Dexterovi & Birdie Yagerovým.

Odměny se však nesoustředily pouze na nejvyšší odznaky. Poprvé byl představen odznak Safírového přímého distributora a pro úspěšné Přímé distributory a vyšší firma zavedla nová ocenění v podobě nových odznaků řady “Founders”, které oceňovaly stabilitu podnikání.

Rozmach počítačové techniky přinesl další možnosti. Ve Spojených státech byl 1. září 1999 spuštěn nový internetový obchod Quixtar, který kromě zboží značky Amway nabídl i tisíce dalších výrobků dodávaných tzv. partnerskými obchody. Quixtar se ihned po svém spuštění stal středem pozornosti – po zásluze, neboť se prakticky okamžitě dostal do čela nejrůznějších žebříčků.

2000 – současnost


Se vstupem do 21. století podstoupila firma restrukturalizaci. Quixtar, který byl založen v roce 1999, překonal svým úspěchem veškerá očekávání. Po roce činnosti začalo být jasné, že nemá smysl vést na americkém trhu odděleně sítě Amway a Quixtar. Zbylí distributoři spadající pod severoamerickou pobočku Amway byli převedeni pod Quixtar a Amway North America byla zrušena. V roce 2001 byla rodinami DeVosových a Van Adelových založena nová (taktéž soukromá) společnost s názvem Alticor. Tato firma původně sdružovala společnosti Amway, Quixtar a Access Business Group, která převzala výrobu produktů.

Obrovský úspěch Quixtaru na internetu s sebou přinesl různé varianty webových obchodů. Např. pro západní Evropu to je www.amivo.com, pro Jižní Koreu www.abnkorea.co.kr, pro Austrálii www.a2k.com.au, pro Japonsko www.amwaylive.com a pro Malajsii www.amway2u.com.

Ačkoliv Quixtar zaznamenal skvělé výsledky, bylo učiněno rozhodnutí, že z důvodu sjednocení názvů v rámci tak globálního podnikání, jakým Amway/Quixtar je, je vhodné zvolit a propagovat pouze jednu značku. Byly provedeny průzkumy a bylo zjištěno, že značka Amway, která byla vždy symbolem pro americkou cestu k úspěchu, je stále zakořeněná v myslích lidí ve Spojených státech. Proto bylo rozhodnuto, že Quixtar North America bude postupně přejmenován na Quixtar North America/Amway Global, následně na Amway Global/Quixtar a nakonec na Amway Global. Tato změna byla dokončena v květnu 2009 u příležitosti oslav 50. výročí založení firmy. Od této chvíle je tedy obchodní příležitost po celém světě nabízena opět pod jednotným názvem – Amway.

V rámci globalizace podnikání Amway došlo i k zásadním změnám, které znamenaly pro distributory výrazné usnadnění při budování mezinárodního obchodu. Původně oddělené trhy – Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Turecko a Ukrajina – byly v září 2004 sloučeny do jednoho regionu (CLOS – Consolidated Line of Sponsorship), takže VPA, kteří žijí v tomto regionu, mohou dnes sponzorovat další VPA v jakékoli zemi, která je součástí CLOS, bez jakýchkoli potíží. Stejná změna proběhla v září 2007 i v Latinské Americe, kde byly do jednotné sponzorské linie sloučeny Panama, Mexiko, Brazílie, Argentina, Honduras, El Salvador, Chile, Uruguay, Costa Rica, Kolumbie, Guatemala a Venezuela.

Úspěchy firmy Amway v letech 2000-2010 byly zkaleny jen jednou – 4. prosince 2004, kdy nás ve svých 80ti letech navždy opustil jeden ze zakladatelů firmy Amway, Jay Van Andel.

Po asijské finanční krizi, která přišla koncem 90. let a která se (převážně kvůli oslabení asijských měn vůči dolaru) projevila poklesem obratu v dolarech, došlo v letech 1999-2000 ke stabilizaci a následující léta pak byla ve znamení nevídaného růstu. Obrat společnosti Alticor vzrostl ze 4,1 miliardy USD v roce 2001 na 8,2 miliardy USD v roce 2009. Tyto obraty ale již představují skutečné prodeje distributorům, na rozdíl od odhadovaného maloobchodního obratu (tzv. estimated retail sales), který byl uváděn do roku 1999. Odhadovaný maloobchodní obrat (který firma od r. 2000 již nereportuje) by tak v roce 2010 činil již více než 12 miliard USD.

Společnost Alticor také skoupila několik dalších firem, které byly spolu s Pyxis Innovations, Inc. a Amway Hotel Corporation sloučeny do Alticor Corporate Enterprises. Těmito společnostmi jsou Gurwich Products, Metagenics, Kindex Therapeutics, Interleukin Genetics.

V letech 2000-2009 dostali distributoři možnost rozšířit svá podnikání i na několik nových trhů, které se během tohoto desetiletí otevřely: Singapur (2002), Ukrajina (2003), Rusko (2005) a Vietnam (2008).

Jedním z největších trhů se po roce 2000 stala překvapivě Jižní Korea. Během několika málo let se na tomto relativně malém trhu (Jižní Korea má asi 45 milionů obyvatel) kvalifikovalo téměř 900 Diamantových VPA, mezi nimiž byli i 2 Founders Crown Ambassadors se 40 FAA, 3 Founders Crown Ambassadors a 3 Crown Ambassadors. Obrat Amway Korea v roce 2001 poprvé překonal obrat tamní pobočky Wal-Mart a Korea se tak stala druhým největším trhem Amway. Ještě zajímavější skutečnost ovšem je, že korejský trh byl v té době “starý” jen necelých 10 let. Na základě úspěchů dosažených distributorským párem Leonardem a Esther Kimovými byla opět modifikována úroveň Crown Ambassador a v roce 2001 byl vytvořen odznak Crown Ambassador 100Plus udělovaný distributorům, kteří v jednom fiskálním roce vytvoří ve své organizaci více než 100 Diamantů. Leonard a Esther jich v roce 2001 vytvořili přesně 119. Rok nato se už Leonard a Esther kvalifikovali s dalšími 240 novými Diamanty na úroveň 40 FAA Founders Crown Ambassador 200Plus.

Zajímavé nárůsty zažily i další asijské trhy. Na Taiwanu se v roce 2003 kvalifikovali historicky druzí Double Crown Ambassadors – Holly Chen & Barry Chi. V Malajsii, která má 23 milionů lidí, se do roku 2003 kvalifikovalo celkem 6 distributorů na úroveň Crown Ambassador.

Na nejstarším trhu Amway, ve Spojených státech, mezitím musely být zavedeny další úrovně na tabulce FAA odměn – v roce 2000 byla Dexterovi & Birdie poprvé vyplacena odměna za dosažení 55 FAA – $2,800,000 a v roce 2006 již tento pár získal $3,360,000 za dosažení 60 FAA (v roce 2011, dosáhli Dexter & Birdie 65 FAA a obdrželi další odměnu ve výši $3,920,000). Sluší se dodat, že FAA odměny jsou pouze jedním druhem ročních odměn a nejsou v nich započítány měsíční ani další roční odměny. Zajímavá je také skutečnost, že mimo peněžní odměny za dosažení nejvyšších úrovní na tabulce FAA udílí Amway i nepeněžní odměny. Např. za dosažení 60 FAA věnovala firma Amway Dexterovi & Birdie kromě částky $3,360,000 ještě další nepeněžní odměny ve formě diamantových šperků, luxusního automobilu dle vlastního výběru (na výběr bylo z pěti různých značek) a cestování.

Jen o jeden rok později se na příčku 60 FAA kvalifikovala další dvě distributorství – taiwanští Double Crown Ambassadors Holly Chen & Barry Chi a němečtí Founders Crown Ambassadors Max Schwarz & Mona May a v roce 2009 byla poprvé v historii dosažena úroveň 70 FAA (Holly Chen & Barry Chi).

Největším trhem Amway se stala Čína. I přes restrikční opatření, která na odvětví přímého prodeje uvalila čínská vláda v roce 1996 kvůli obavám ze šíření nelegálních pyramidových her, dosáhla čínská pobočka Amway v roce 2005 obratu 2 miliardy USD, v roce 2009 to již byly 3 miliardy USD a v roce 2011 více než 4 miliardy USD.

Velkoobchodní obrat společnosti Alticor dosáhl v roce 2005 hodnoty 6,4 miliardy USD, o rok později 7,1 miliardy USD a v roce 2008 dokonce 8,2 miliardy USD. Tato čísla, na rozdíl od hodnot publikovaných do roku 2000, reprezentují skutečné prodeje distributorům.

V několika posledních letech zaznamenávají stále významnější nárůsty trhy, na kterých Amway působí i několik desítek let. Celkové prodeje v roce 2010 překročily 9,2 miliardy USD a v roce 2011 poprvé překročily s velkou rezervou magickou hranici 10 miliard USD (obrat v roce 2011 činil 10,9 miliardy USD). Jen o rok později se potom firma Amway stala světovou jedničkou v oblasti celého přímého prodeje, když s velkoobchodním obratem 11,3 miliardy USD překonala svého dlouholetého rivala – společnost Avon. Tento výsledek je jistě úctyhodný, uvážíme-li, že společnosti Amway trvalo dosažení tohoto obratu 53 let, zatímco společnost Avon k dosažení podobného výsledku potřebovala 125 let. Potvrzuje se tím názor mnoha odborníků – přestože Amway působí ve světě již půl století, ještě nikdy nebyla tak skvělá příležitost začít. Více než 50 let zkušeností v tvorbě odběratelských struktur, internetové obchodování, spolupráce s partnerskými obchody a bezkonkurenční výrobky podložené vlastním výzkumem a vývojem a vlastní výrobou činí z této podnikatelské příležitosti tu nejlepší možnost, jak si doslova kdokoli může bez vysokých nákladů založit vlastní podnik. To platí dnes, stejně jako v roce 1959, kdy pánové Rich DeVos a Jay Van Andel položili základy společnosti Amway.

Share Button
Historie firmy Amway
Průměrné hodnocení: 9.35. Počet hlasů: 37
Prosím čekejte...

26 Komentářů k "Historie firmy Amway"

  1. Nestíhám to zatím přečíst celý, ale je to zajímavý. Takže všecky MLM jsou vlastně odvozený z Amway???

  2. @admin
    Hm tak to je teda síla. Čtu články o MLM a zajímám se o to, ale tohle je pro mně novina %-)

  3. @Jaja
    No, od toho jsou tyto stránky, aby se lidé dozvěděli něco nového. Jsem rád, že plní svůj účel. 🙂

  4. Tak už to mám dočteno. To je teda síla. Asi se půjdu podívat na nějakou schůzku. Už mě jednou zval známý asi na Amway tak mu zavolám jestli to ještě platí. Tohle vypadá fakt zajímavě. 😎 Díky.

  5. @Jaja
    Neřekl bych odvozených. Prostě jsou zkopírovány, ale žádná kopie není stejná jako originál. (Některé kopírky očividně fungujou tak na 10 %, a to jsem možná ještě přehnal.

  6. @Jaja
    Doporučuji. 🙂

  7. @JIRKA C.
    Tak mám za sebou prezentaci včera v Praze a mám on-line registraci. 🙂
    Vypadá to fakt dost dobře.

  8. @Jaja
    Gratuluji. 🙂 Registrace je ale jen první krok. Jestli chceš něčeho dosáhnout, tak teď bude potřeba si naplánovat a začít na tom se sponzorem pracovat. Přeji hodně úspěchů!

  9. Dobrý den,
    mám jeden dotaz, který mne dost tíží. Týká se osoby Riche DeVose. Často totiž slýchám, že je členem zednářské lože, což je zcela neslučitelné s katolickou vírou. Prosím, existuje nějaké vysvětlení tohoto tvrzení? Děkuji za věrohodné a ověřitelné vysvětlení. S vděčností ..

  10. Ahoj, hřích “je” být zároveň Katolík a Zednář, asi jako být zároveň Katolík a Hinduista, Budhista nebo Islámista … Katolická církev považuje Zednáře za církev, ale oni sami se považují za “Bratrstvo”, navíc jejich “poslání” se s tím katolickým vzájemně nevylučuje 🙂 Jsme praktikující katolíci a nemáme s tím nejmenší problém nebo myslíš, že mezi více ne 3 mil. NVP nejsou žádný katolíci?
    Wikipedia: Svobodné zednářství a katolická církev

  11. Tak o členství Riche DeVose v zednářské lóži nevím. Vím však určitě, že není katolík. Většina Američanů (s výjimkou některých italských, španělských, irských nebo skotských přistěhovalců) jsou protestanti, což samozřejmě platí i o holandských přistěhovalcích jako jsou rodiny DeVos a Van Andel.

  12. @Paloma
    Podle oficiálního vyjádření firmy není.

  13. Popravdě, nikdy jsem nechápal to rozdělování lidí podle víry na “dobré” a “špatné”. Nejsem členem žádné církve. Pro mě je důležité, co ten člověk dělá, jak se chová. V Amway je spousta lidí, kteří jsou křesťané, hinduisté, muslimové nebo třeba ateisté. Zdá se, že Amway je to jediné, v čem všichni nacházejí společnou řeč.

  14. Díky za příspěvky, vážím si toho. Já s tím problém nemám, jelikož Amway znám už léta a znám její ovoce. Jak je psáno: “Strom se pozná po ovoci” 🙂

    Me, prosím lze si někde dohledat ono oficiální vyjádření Amway?

    Díky” 😉

  15. Na stránce http://www.texemarrs.com/031998/amway.htm se píše:
    “Recently, I received a letter from Amway’s headquarters in which the company denies that its head, Rich DeVos, is a 33rd degree Mason.”
    Vzhledem k tomu, že autor rozhodně není nijak zainteresován, aby případné členství Riche tajil 😉 tak by asi něco takového netvrdil, kdyby to nebyla pravda.

  16. @Paloma
    Cetla jsem myslim v knize Sliby, ktere se plni, ze jde o Luterany. Velmi si Rich de Vosse vazim, protoze celou dobu si vsimam, jak prioritni je pro nej prvni a druhy prikazani. Nejsem katolik.
    Casto si vsimam, kdyz mluvi o odkazu a dulezitejch vecech jako je svoboda, sny, vize, ale take, ze Amway otevrena pro kazdeho.
    Na poslednim Dvd primo Rich dost o svem vztahu k bohu promluvil, zkus si ho od nekoho pujcit, protoze tohle dvd ma velmi silny vzkaz a spoustu techto myslenek dokazal pronest pred 7000 lidmi z celeho sveta v Las Vegas na 50. Vyroci firmy. To chtelo neobycejnou odvahu
    nekdy kolem let 1940 vzniklo v USA hnuti podnikatelu, kteri si vzali zodpovednost za sve okoli. Z tohoto hnuti vznikalo mnoho leaderu, kteri meli veliky vliv na rust a prosperitu dalsich lidi a nazyvali to soucitnym kapitalismem. To znamena, ze zodpovednost podnikatele je prispivat k lepsimu zivotu lidi, kteri jsou v jeho organizaci.
    To se v Amway opravdu podarilo. Tisice lidi na celem svete muzou dnes diky Amway vlastnit svuj cas, podnikat s celou svou rodinou a v tymech kde muzou se k sobe chovat hezky, ne jako na pracovistich.
    Tohle by bez lasky k cloveku neslo.

  17. Dušan Navrátil, DiS. | 26.5.2014 z 23:21 | Odpovědět

    Zdravím všechny diskutující! Moc děkuji autorovi za tuto stránku a zde prezentované fakta. Vždycky jedna věc je určitý názor jednotlivce nebo jednotlivců, ale fakta jsou a vždycky budou názor většiny! Hodně dlouho jsem byl, jak Amvajáci říkaj “negáč” a byl jsem šťouralem, než jsem potkal člověka, který mi to vysvětlil tak, že jsem absolutně pochopil, že tohle podnikání JE TEĎ TEN NEJLEPŠÍ ZPŮSOB PODNIKÁNÍ NA SVĚTĚ. Škoda, že ten, kdo mi to tak skvěle vysvětlil, podlehl nádoru, byl by to ten nejlepší parťák na světě. Často na něj vzpomínám a snažím se kouzlo tohoto člověka vnést do svých prezentací podnikatelského nápadu. A někdy je to opravdu jízda (y)

    (Moc prosím admina, ať se mi ozve do emailu, narazil jsem na zajímavý obrázek, který by stál jako faktum za zveřejnění).

  18. Dobry deň.

    Ďakuje autorovi za túto stránku,ktora sa mi veľmi páči. Mám v úmysle niečo takéto urobiť aj na Slovensku.Chcem sa informovať či by bol problem ak by som niektoré články alebo komentare použil na svojom blogu.Chem vediet či tiež potrebujem suhlas od autora článku Historia firmy Amway.

    S pozdravom Stanislav Kaščák.

    • Zdravím, a děkuji za uznání. 🙂 Články obsažené na těchto stránkách mohou být volně šířeny, pokud budou dodrženy obě následující podmínky:
      1) jako zdroj budou viditelně uvedeny stránky https://www.amway-fakta.cz (stačí na začátku článku uvést větu “Následující text byl převzat ze stránek https://www.amway-fakta.cz” ) a zajistit, aby link byl funkční – tedy nevkládat odkaz jako prostý text, ale jako <a href="http://www.amway-fakta">www.amway-fakta.cz</a>
      2) stránky, jejichž autor chce použít texty z tohoto webu, nebudou nijak poškozovat společnost Amway ani žádnou z distributorských organizací
      Výše uvedená pravidla se vztahují i na článek Historie firmy Amway.

  19. Ďakujem za fantastický príspevok a článok.Bol som teraz na 50.výročí v Michigane v Grand Rapids,kde bola ja posledná možnosť vidieť Dextra Yagera.Zo zdravotných dôvodou už necháva imperium synom.Veľmi si vážim Amway a Dextra.Dávaju všetko to čo ,čo by mal dávať každý človek.lásku,pokoru a vzájomná pomoc jeden druhému,či už sme beloch,černoch atd.Chcem si založiť aj svoj knižku o Amway kde bude samozrejme táto historia,články o Amway,Devosovi atd,fotky zo Seminárov.Tak sa chcem opýtať či je to možné.Knižka bude len pre moju vlastnú podrebu

    • Pro svou vlastní potřebu (tj. když to budete mít jen pro svou osobu) si můžete udělat co chcete – do toho Vám nemůže nikdo mluvit. Otázkou je, jestli pak má cenu z toho dělat knížku. 😉

  20. Super popsaná historie firmy. Chci z ní čerpat ve své diplomové práci. Mohl bych poprosit autora o zdroje? Nejlépe na email.
    Díky

    • Zdrojů, ze kterých bylo čerpáno, je celá řada – od knih o společnosti Amway, přes dokumentární filmy, TV a rozhlasové reportáže, audionahrávky zakladatelů společnosti ze 60. – 90. let, historických vydání Amagramů od 60. let až po současnost, internetových stránek, novinových článků, tiskových zpráv společnosti Amway, atd. Aktualizovaná verze tohoto článku je na Wikipedii, kde jsou i uvedené i některé zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Historie_Amway
      Možná bude jednodušší, když napíšete, kterou konkrétní informaci, která na Wikipedii není ozdrojovaná, potřebujete ozdrojovat a já Vám zdroj pošlu.

  21. Jedno velke wow! Jsem hrdy ze mohu byt partnerem tak uzasne firmy ktera dela tolik supr veci pro planetu! K te ropne havarii v 90 letech jsme to pouzivali jako argument pri schuzkach protoze LOC jako jediny neodmastoval peri ptaku a ti pak mohli znova letat. Coz jine prostredky neumely. Je to supr dekuju Amway za supr vyrobky

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*


By continuing to use the site, you agree to the use of cookies. more information

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close